Opticky stabilizovaný ultrazoom CanonS2

Ještě PJ: V úvodním odstavečku jsme naznačili jakousi prázdnotu momentálna - co se nových modelů našeho hlavního zájmu týká - a bez prodlev na foto-odkazy se můžeme rovnou pustit se studentem práv a odborným prodejcem videotechniky - kolegou Markem S. - do díla. Vzhledově se nový "ESÁč" od svého předchůdce s velkým přiblížením v podstatě neliší, jen trochu nabyl na hmotě i rozměrech s dostupnými údaji 405 gramů a 113,0x78,0x75,5 mm (oproti 370g a 111x78x66 mm u zmíněné S1), Vnitřní parametry už se liší více: optické přiblížení je dvanáctinásobné (S1 měl 10x), změnil se typ paměovek na druh Secure Digital (S1 měl CF), došlo k výměně dnes již asi řádně vyčpělého třímegového snímacího čipu za podstatně více nabušený pětimegáč a v neposlední řadě se hlavní nabídka (MENU) konečně naučila česky. Přístroj má velmi pohodlné a logicky uspořádané držení. Tlačítko spouště, ZOOM a volič samospouště/sériového focení je umístěno na horní straně přístroje a ovládá se ukazováčkem pravé ruky. Palec pak obsluhuje vypínač přístroje, přepínač focení/prohlížení, otočný volič režimů a spouš pro nahrávání videa (max. 640x480)…

Ovládání ostatních tlačítek na zadní straně přístroje mně osobně přišlo krajně nepohodlné. Do položky FUNCTION jsem se pravým palcem ještě jakžtakž dostal; a i křížový ovladač jde při troše dobré vůle plně využívat. Na další tlačítka bych však potřeboval ještě šestý prst: zvláště pak nemožnost rychle měnit režimy měření mi dost znesnadňovala práci. Naopak tu ale potěší dva spínače MANUAL FOCUS a MACRO na levé straně těla objektivu, jež jsou snadno dostupné levičkou. Lze je však ovládat pouze po hmatu, je proto nutné si na jejich umístění zvyknout. Celkově se tělo drží velmi příjemně a fotoaparát rozměrově ani tvarově nevybočuje z jakéhosi zavedeného šedého průměru. Samotné srdce tohoto přístroje tvoří snímací CCC-čip s velkou úhlopříčkou 1/2,5" (předpokládáme zde produkci Sony) s rozlišením 5,3 megapixelů (z čehož má být 5 milionů efektivních) a pomyslný mozek pak představuje nový typ firemního procesoru Canon DIGIC II s udávanou technologií iSAPS (oba nestandarně značené pojmy jsou kapku nastíněny na stránkách českého zastoupení fi Canon)…

Objektiv S2 s rozsahem 36 - 432 mm dosahuje nejen širších záběrů, ale i většího přiblížení oproti předchůdci S1 (38 - 380 mm). Digitální ZOOM je umožněn čtyřnásobný. Zkrácena byla i minimální vzdálenost pro ostření z 10 centimetrů až na údaj 0 cm (režim supermakro). Pro vlastní záběry je tu barevný LCD hledáček úhlopříčky 0,33" se 115.000 obrazovými body a k focení i prohlížení výklopný TFT LCD-panel s úhlopříčkou 1,8" (taktéž má shodně 115.000 bodů). Oba zobrazovače ukazují 100% skutečného záběru, tubus hledáčku lze (téměř) každému oku fotografa seřídit dioptricky "od -5,5 do +1,5 D". Z příslušenství dodává firma Canon k přístroji neodmyslitelnou krytku objektivu, zápěstní řemínek, AV kabel (3,5 mm JACK na 3xCINCH), USB kabel, čtyři alkalické baterie (přístroj tedy napájí 4 tužky AA), CD se softwarem (Zoom Browser) a provokativně (?) též 16 MB paměovou SD-kartu. Jako doplňkové příslušenství bych zmínil třeba vysoce výkonný blesk HF-DC1, zajímavostí je též konverzní adaptér LA-DC58E pro filtry, předsádky nebo sluneční clonu. Nabízí se i celá škála fototiskáren - termosublimačních i inkoustových (viz opět čs. WEB)…

Power Shot "Es dvojka" má tzv. kombinovanou mechanicko/elektronickou závěrku - s rozsahem od 15 vteřin do 1/3.200 v závislosti na režimu fotografování. Používá několik typů měření světla (poměrové, celoplošné se zdůrazněným středem, bodové) a také řízení expozice (přednastavené programy AE, AE s prioritou času, AE s prioritou clony, ruční nastavení expozice, blokace AE) včetně možnosti kompenzace (od +2 do -2 EV s přesností 1/3 a automatickým posunem AEB); a v neposlední řadě nechybí ani řízení citlivosti ISO (50, 100, 200, 400, auto). Známé (často velepotřebné) vyvažování balance bílé barvy umožňuje též automatické seřízení, které v běžných světelných podmínkách přebarvuje pleovou barvu a problematické je i v horších světelných podmínkách. Vřele tedy doporučuji používání přednastavených režimů fotoaparátu - denní světlo, pod mrakem, žárovka, zářivka, zářivka H nebo blesk; ještě raději však spíše úplné manuální vyvážení bílé barvy - tzv. "jedním stiskem"…

Tím se plynule dostáváme k obsahu hlavního MENU a ovládací nabídky FUNCTION. V první již zmíněné nabídce se setkáme s notoricky známými funkcemi, jež snad už ani nepotřebují bližšího vysvětlování: tj. redukce červených očí, nastavení samospouště, digitální ZOOM, nastavení zvuku nebo datum a čas; prostě "zlatý standard". Ve funkcích jsou k dispozici možnosti korekce expozice, vyvážení bílé barvy (auto, denní světlo, zataženo, žárovka, zářivka, zářivka H, blesk a manuál), nastavení citlivosti (auto, ISO 50, 100, 200, 400), obrazové efekty, dále korekce blesku, nastavení kvality videa nebo rozlišení fotky. Kvalitu neboli velikost snímků je možné volit od maxima do minima velikosti i obejmu dat mezi režimy L (to jest 2592×1944 bodů), M1 (2048×1536), M2 (1600×1200) a nejmenším S (640×480). Po výběru poměru stran fotografie lze ještě (klasicky) nastavit jeden ze tří stupňů komprese: superjemný, jemný a normální…

Na závěr popisu přístroje jsem si nechal možnosti voliče režimů. Kromě automatiky AUTO jsou tady k dispozici i manuální možnosti P, Tv (priorita času), Av (priorita clony) a M (plně manuální nastavení času a clony). Nechybí ani režim C (od názvu CUSTOM - je možností přednastavit si vlastní - tj. osobní - uživatelskou sestavu parametrů). Z předchystaných motivových a scénických režimů je třeba zmínit módy portrét, krajina, noční scéna, mé barvy (pozitivní film, světlejší tón pleti, tmavší tón pleti, živá modrá, živá zelená, živá červená; a pak zdůraznění barvy, záměna barvy a vlastní barva) a nakonec i panoramatické focení. Ve scénických režimech nechybí volby jako sníh, pláž, ohňostroj, interiér, noční momentka a listí. To umožňuje jakémukoliv zájemci nastavit fotoaparát přesně podle jeho požadavků a vytvářet kvalitní nápadité a originální fotografie. Je vidět, že ani majitel kompaktního přístroje nemusí vyjít s možnostmi opravdu i nejrozmanitějších nastavování zkrátka...

Galerie obrázků. Jak vyplývá z přiložených snímků, model Canon S2 IS se určitě nemá za co stydět, ale… V první chvíli mě zarazila absence možnosti vyšší citlivosti než ISO400. Když se však podívám na fotografii (1,7MB) s touto citlivostí, už její šum jde, alespoň podle mého laického názoru, nad únosnou mez. S takovým ISO-nastavením se prostě asi dají dělat jen relativně malé fotografie, kde vyšší šum nebude tolik viditelný. Také mě zajímalo, nakolik se na výsledných fotografiích projeví přednastavené programy pro vyvážení bílé barvy. Na přiložených obrázcích (myška naznačí podrženým kurzorem popis a velikost a pravé myšítko zvětší foto do plné velikosti) je velmi dobře vidět použití scénického režimu "sníh" anebo rozdíl vyvážení bílé barvy v režimu "blesk"; a nakonec i zjevné rozdíly v nastavení umělého osvětlení. Jinak celkově hodnotím kvalitu fotografií jako velmi dobrou i v horších světelných podmínkách - poučenější čtenář jistě posoudí - zde je však potřeba oprostit se od automatiky a nastavit hodnoty manuálně (minimálně pak ono vyvážení bílé barvy)…

Co říci závěrem? Canon S2 IS patří mezi špičkové digitální fotoaparáty střední třídy. Najde si jistě své spokojené příznivce a najde si samozřejmě i odpůrce, prosazující například v poslední době vcelku prodávané konkurenty Sony H1, Panasonic FZ5 nebo FZ20. Nicméně pravdou je, že velký fotobratr Canon zase vypustil do světa jeden povedený ultrazoomový přístroj, jenž by mohl opět na chvíli rozvlnit jakousi pomyslnou hladinu oceánu fototechniky, přinejmenším v nikterak přecpané kategorii kompaktů s velkým rozsahem ohniska a optickou stabilizací. Domnívám se, že přiložené snímky - a fanoušci vidí, že jsme přístroj světelnými podmínkami nešetřili (!) - by měly být potvrzením naší pochvaly…