Mrkli jsme na další PROFI: JVC DV5100

Kampak zařadit tuto obrovitost neamatérského ražení?

Zařazení veliké mašiny je nejspíše fakt už zcela mimo amatérský sektor. Nejen kvůli nezvykle velikým CCD-snímačům 1/2" a příbuznosti spíše k jiné ryzí profesionálce Sony DSR390 - již má 5100vka dokonce v mnohém předčít - tu opravdu nejde nejspíš vůbec (!) o nic z běžného pojmu maloobchodní videokamera, alespoň tak, jak jej vnímá většina čtenářů našich amatérských stránek. Gigantičnost vlastního stroje snad dostatečně naznačí srovnání s jednou z největších tzv. běžných maloobchodek - totiž druhdy vychválenou podlouhlicí Sony VX2100, která vyhlíží vedle plně vyzbrojené DV5100 skoro jako trpaslík. A jak máme ve zvyku, hned za úvodem si ještě naznačme příbuzná témata: tedy popisné článečky o jiných takto velkých neamatérských strojích. Vedle největší maloobchodní kamery vůbec - tedy Canon XL2 - jsme se tu pokoušeli přiblížit čtenářově oku
i mysli například velikou JVC GY-DV5001 nebo její menší firemní kolegyňku GY-DV300. Ubezpečme ještě jednou čtenáře, že popisovaný přístroj není pro laiky a že recenzí se tu spíše myslí zařazení obrazového průvodce do kategorie článků, než opravdové hodnocení…

Očima laika je už první šíleností na samotné videokameře nemožnost zapnutí automatického ostření objektivu, jenž se mimochodem jmenuje FUJINON - a může tam být i Canon - a má opravdu hafo manuálních funkcí. Jeho uchycení na kameře je tzv. bajonetovým způsobem a detail samotného těla objektivu by mohl také napovědět. Ta obří podivnost má na sobě dokonce uchyceno ovládání transfokátoru i se zápěstním řemínkem! Zvídavější čtenář si také nemůže nepovšimnout, že na kameře se nikde neudává u spotřebních modelů tak obvyklé číslo přiblížení, my ale víme, že námi zkoumaný objektiv měl 17násobný optický a žádný digitální ZOOM. Jak je vidět na obrázcích, tělo objektivu má prstence manuálního ostření včetně tzv. MACRO, ručního ovládání koeficientu přiblížení a dokonce i manuálního nastavení clony. Obrovská sluneční clona je doplněna patřičně velkou krytkou
vstupního skla objektivu a pro vyčerpání tématu "hroznej profi-objektiv očima laika" už jen dodejme, že jeho samotná délka je větší, než délky úplně celých těl valné části maloobchodních videokamer…

čB-profi-hledáček, amatérský LCD a spousta extras...!

Pohleďme nyní na celý stroj v plné zbroji. Na zadní části je (respektive může být) nasazen odnímatelný Hard-disk, o jehož praktičnosti jsme se už zmiňovali v popisu předchozího modelu GY-DV5001. Ještě více vzadu jsou nasazeny echt veliké akumulátory, jejichž neamatérský vzhled vcelku logicky odpovídá i jejich echt nemaloobchodní ceně. Co se týká zmiňovaného pevného disku
(HDD), tento je zde volitelný podle požadované kapacity: buď si vybere uživatel 40GB zhruba na tři hodiny záznamu nebo 80GB s dvojnásobkem nasbíraného času (naše kamera měla HDD-čtyřicítku). HDD tu funguje jako přímý sběrač dat (tj. videa), má informační displej (viz názorný obrázek) a lze s ním také dokonce pracovat i jaksi úplně obousměrně - tedy nahrávat z onoho HDD na videokazetu anebo obráceně z kazety na disk. Ona ani mechanika kazety (klik na zajímavý detail) v tomto přístroji není jaksi běžnou: dokáže totiž pojmout jak malé (napišme klidně běžné) videokazety mini-DV, tak i tzv. velké DV-kazety - a samozřejmě vždy jen jednu z nich - jež jsou pochopitelně výrazně dražší a např. v naší vitrínce (jen ta vlevo) stojí v délkách 120 a 180 minut, ale v údajích je i čas 276minut (jiný nabídnutý obrázek srovnání velikostí oněch kamero-kazet napoví, o čem je tu řeč)…

Hledáček je u JVC GY-DV5100 černobílý. Samozřejmě nikoli ve smyslu malého LCD-čka s malým rozlišením, ale coby velká 1,5" obrazovka za zrcátkem (viz přiložený obrázek) v takovém úhlu, aby opravdu obrovský tubus hledáčku zprostředkoval kameramanovi správný vjem o natáčené scéně. To společnějším znakem s amatérskými kamerami je mnohem spíš výklopný LCD-panel standardní úhlopříčky 2,5" vcelku nadstandardního rozlišení 200.000 bodů. Drobnou animaci tří módů funkce tohoto panelu jsme si vypůjčili na zahraničních stránkách profesionální techniky JVC a předpokládáme, že nás za to (snad) nikdo nebude popotahovat. Kliknutím na animaci (níže u odstavce) si čtenář přiblíží dvoj-detail zaklopeného a vyklopeného LCD-panelu v jednom snímku. Vezmeme-li v úvahu, že je tu ještě další displej pro občasné sledování - na výše vzpomínaném HDD - pak buďme rádi, že my si můžeme hrát s našimi běžnými amatérskými mašinkami: ty mohou mít klidně (chceme-li) všechno v automatu a nenutí nás sledovat (téměř) nic jiného, než natáčenou scénu v hledáčkovém či výklopném (Fuj, raději hledáček!) zobrazovači…

Nastavení kamery, rozsah expozice a funkce LOLUX...

Nastavení popisované videokamery je ale už také mimo rámec chápání nás, běžných poučených laiků. Rozsah expozičních časů je možný v jedenácti (!) krocích: tj. 1/6,25, 1/12,5, 1/25, 1/50, 1/120, 1/250, 1/500, 1/1.000, 1/2.000, 1/4.000 a pak 1/10.000s. Manuálních regulací má mašina - jak již bylo zmíněno i výše - fakt neurekom. Například i tzv. zisk - nazývaný GAIN - tu lze volit od -3, přes 0, 6, 9, 12, 15 až po 18dB a výrobce navíc udává, že to jde "po krocích 0,2dB". Asi samozřejmostí jsou tu i indikace přeexponovaných míst (známá Zebra) nebo plná korekce audio-signálu. Minimální osvětlení je udáváno s profi-funkcí LOLUX jen 0,2 luxu, s poznámkou o světelnosti F1,4. Laikům velmi zajímavým by se snad mohl jevit i údaj o ohromující spotřebě energie tohoto stroje. Zatímco běžné malé kamery (mini-DV) mívají obvyklý apetit v rozmezí 2 až 5 Wattů - podle výrobce a např. vyklopení LCD - při napětí (obvykle) od 3,6 do 7,2V, tahle ohromnost má napájecí napětí 12V (s údajem o rozsahu 11-15V) a potřebuje v nahrávacím módu kolem 20W příkonu! To aby měl jeden dostatek kapacity v rezervě, že ano…

Velikost popisované mašiny je impozantní. S rozměry 121 x 249x 364 mm (Š x V x D) bude těžko soupeřit téměř jakákoli z maloobchodních amatérek, s výjimkou obryně Canon XL2 (má 225 x 220 x 496mm), ale po nasazení HDD a (2) akumulátorů je obrovitost JVC GY-DV5100 dovršena. I deklarovaná hmotnost 5,5kg skoro bez ničeho je vážně ovlivněna nasazením příslušenství podle našich obrázků - s HDD a dvěma AKU jsme ji zvážili naproti u řezníka na Minské ulici v Brně: 7,8kg! Osazení velkými CCD-snímači s úhlopříčkou 1/2" a 470.000 body ve verzi PAL (udávají jiný počet 410.000 pixelů pro systém NTSC) na každém je dalším profesionálním znakem. A absence pomalejší rychlosti posuvu pásky (LP) náš neamatérský dojem samozřejmě utvrdí opět o kousek více. Ony ani velké konektory na mikrofony na zadní straně kamery - obvykle nazývané XLR - nejsou ničím, co se dá najít na maloobchodních strojích. Podobné je to ale i s ovládacími prvky, jež tvoří - mrkněme pro ilustraci na detaily zde přiložených snímků - většinou velká tlačítka (předchozí model) nebo zaoblené stříbrné páčky spolehlivě identifikovatelné hmatem kameramana…

Přípojná místa a hodnocení obrovité impozantnosti...!?

Popsali jsme toho (jak pro koho) dost, ale jděme dál. Botička příslušenství není tzv. "inteligentní", ale na horním madle k možnému přenášení kamery (anebo k tzv. spodním náhledům při natáčeních) ji určitě nelze přehlédnout. V základní sadě je mj. přiložen externí mikrofon s molitanovou "ponožkou", jenž se dá samozřejmě ještě v případné profesionální výbavě doplnit jinou externí variantou. Mezi přípojnými konektory nalezneme kromě výše zmíněných SLR-přípojek například i klasičtější CINCH-e nebo starodávnější BNC-konektor pro video-výstup (MONITOR OUT). On je ostatně i připevněný objektiv nebo nasazený mikrofon zapojen do zdířek coby jakési stavebnicově doplňované příslušenství (viz další obrázek). Na celou sadu je samozřejmě určen podobný hliníkový kufr, jako jsme tu už naznačovali v někdejší recenzní poudačce laikově oku nepochybně dosti podobného předchozího modelu JVC GY-DV5001. Bylo to v říjnu 2004 a i v dnešním textu zdůrazněme, že pro práci s takovouhle profesionální videokamerou to holt chce poněkud delší zácvik…

Co k tomu dodat? Odkažme fanoušky všeho víčečipového na (nejen) naše články a stránky s touto tématikou. A protože naše firma nestaví do jednoho pomyslného mužstva kamery se třemi maličkými snímači a stroje opravdu (!) tříčipové, naznačme jen (podle nás) to pravé: Kategorie maloobchodek do nebo okolo 100 tisíc korun je momentálně obsazena vcelku slabě a obsahuje z tzv. použitelných mašinek snad jen (s otazníky) Sony HC1000 a (bez otazníků) VX2100, Panasonic GS400 nebo Canon XM2. K obrovité strojovně Canon XL2 (XL1/XL1s) se dají najít dobré nápady například na této adrese anebo taky tady. Z tuzemských adres si dovolme odkázat na tuhle i se slovníčkem pojmů anebo zajímavé sdělení zkušeností s FX1, které je umístěno na stránkách nadšeného fanouška oboru z Chomutova. Zabrousíme-li do značky Panasonic, je tu např. tento odkaz anebo raději tahleta adresa. Jen a jen profesionální přístroje od Sony najde čtenář nejlépe na těchto stránkách (klik tam na požadovaný systém) anebo třebas tady. No a dnes využívaný odkaz je např. tento. My amatéři zůstaneme ale rádi u svých malých pohotových mašinek a taky malých finančních starostí, že ano…

Závěr: jak se s obryní natáčí? Jak jsme už psali u předchozí JVC GY-DV5001: (skoro) úplně normálně! Pokud pomineme zmiňované profesionální manýry obří krasavice - jakými jsou například nemožnost zařazení funkce automatického ostření, žádný stabilizátor (!) či velkou tíhu na rameni uživatele - můžeme předchozí větu určitě potvrdit. Se spolumajitelem firmy, jež nám stroj zapůjčila (děkujeme), jsme se přesvědčili i o tom, že zmiňovaná funkce obousměrného přenosu dat (videa) "z pásky na HDD a naopak" funguje na jedničku. Kdyby tak ještě některý producent vyřešil přetahování těchto dat (dejme tomu) desetinásobkem běžné rychlosti, to by bylo žůžo! Případným zájemcům o tuhle profesionální obrovitost ještě vzkažme, že její tzv. pořizovačka je včetně popsaného objektivu FUJINON, hledáčku a dalšího příslušenství (mikrofon atd.) okolo 300 tisíc korun a (např.) rozdíl mezi HDD 40GB a 80GB je kolem 500 USD. Nabízíme profi-odkaz na doplňky, kde se případní opravdoví fandové mohou dozvědět i třebas ceny použitelných objektivů pro tuto mašinu - a to FUJINON i Canon - i další nikoli levné techniky. Nakonec? Kdo by si myslel, že k tomuhle půjde něco pořídit lacině, že jo…?