Světová produkce videokamer2006|2007

Zkratky z MEGARECENZE č. 3: R=Recenze, O=Obrázek, W=Web

Od tradičních odkazů na související články dnes hned za úvodem odrazuji ty stálejší čtenáře, kteří znají naše stránky delší dobu - mohli by se opakovanými kliknutími dozvídat to, co asi už dávno vědí a hrozilo by jim unudění k smrti (:-D). Pokud si ale chce kronikářsky založený čtenář uložit naše přehledy s tabulkami, nemusí je nikde hledat a projde tímto prvním odstavcem. WEB stejnojmenné firmy Videokamery CZ je spravován tzv. phpRS-systémem (W) už 6. rokem (!) a samoobslužným způsobem - tedy naším mužstvem - pak přes 4 roky. Prvním větším přehledem některého z výrobců bylo dvoudílné povídání (R) o jednom z vůdců světového Know-How, tedy firmě Sony, které zahrnovalo i docela pracnou tabulku technických parametrů za posledních 12 let. V roce 2003 byla založena zmiňovaná tradice přehledů produkce vstupním článkem o vládci světové fotografie Canon (R) a během necelých 14 dnů (!) tehdy představeny postupně firmy Sony (R), Panasonic (R) a JVC (R). Victor byl ostatně od toho roku 2003 také zpět v našem prodejním repertoáru, po docela dlouhých (zhruba) 6 letech absence. Následující rok se pořadí změnilo na sadu Sony - Canon - Panasonic - JVC (4x R) a loni se opět prohodilo na set Panasonic - Sony - Canon - JVC (4x R). Poprvé si chci dovolit odbýt celé téma světové produkce jedním článečkem: dopředu se omlouvám. Jděme podle abecedy…

Foto-Boss se probouzí pomalu: Tabulka videokamer je ale slibná

V asi největším zklamání letošní sezóny našeho ranku se začíná kapku rozjasňovat. Po veleúspěšném duu MVX40/45i (R) a neméně uznávaných dlaňovkách typu MVX30i/35i (R) letos (před podzimkem) skončila i vopravdická fotokamera MVX4i (R) a velkému hráči najednou došly všechny trumfy. Dobře prodejné Dvoustovky a Třístovky (2x R) mají coby možné nástupce pouhou dvojici nijak extra nevyčnívajících miniatur MVX450/460 (R). Dvoumegapixelové mašinky s tříletou tradicí - MVX3i, MVX10i a sourozenci MVX20i/25i (3x R) - nenahradilo také nic a když se objevily nové DVD-kamery (O), pomyslný pohár fanouškovského žalu přetekl. Letošní výběr v šatníku jednoho z největších a nejprofitnějších technovýrobců světa zůstal u nevyčnívajících spotřebek MV9xx (R) a zmíněné dvojici malých megapixelovek (R). Naše podezření, že formát DVD-kamer je od prvopočátku jedním ze slepých ramen vývoje, bohužel zatím nikdo na dálném Východě neslyší a možná by jej to ani nezajímalo. Že prodejní čísla hovoří jasně, to by specializovaný kamenný obchod se stovkami prodaných kamer ročně mohl vědět…

Jenže jak píšu výš: Canon přece jen necouvá ze scény tak lacinými triky a začíná se dost zajímavě prosazovat v zatím stále novém HDV-formátu. Nedávno i zde námi popsaná černá motorová pila XL H1 (R) sice není běžnou kamerou maloobchodů, ale brzy příchozí dvojice XH A1/G1 (O) s novým dráždidlem fajnšmekrů na požadavky skladnosti HV10 (O) by se mohly stát ukonejšovadlem oprávněného zklamání nad sortimentem firmy. K dosavadnímu výběru, ve kterém je vedle bílé OBRYNě XL2 (R) překvapivě prodloužena agónie již přes 4 roky (!) nabízené XM2ky (R) a na němž je vidět ve střední a vyšší maloobchod-třídě díra jako hrom, tak přibude přece jen cosi k osvěžení trhu a (doufejme) i posílení pozic po letošním markantním propadáku. Zopakujme, že Canon nabízí i poměrně rozsáhlý výběr DVD-kamer, kde loňské modely DC10/20 (R) zjevně nahrazují nové typy DC21/22 (W) - a jako protipóly zůstávají nejnižší prtě DC100 (R) s nejvyšší čtyřicítkou (R), které byly obě nedávno představeny i tady. A protože naše firma je prodejními počty slušným hráčem coby tzv. PROFI-partner čs. zastoupení, měli bychom být mezi prvními s recenzemi všech očekávaných novinek…

Otec VHS-videa Victor sází na HDD: Tabulka čs. modelů napovídá

To japonský Victor JVC vzal myšlenku videokamer s pevnými disky opravdu vážně a letošní sezónu přidává k loňskému triu (píšeme o české republice a českém trhu) hned 5 modelů. K tříčipové brunetce MG505 (R) se do sestavy (O) mužstva JVC vešly dvoumegapixelová MG77 (O) a nižší letošní typy nesou označení MG37,27 a MG21. Jakýsi souhrn nových HDD-kamer může nabídnout také nedávné povídání (R) s ukázkami klipu a snímků z nejvyššího jednočipu řady. Vypadá to, že nedávné tažení kartových mašinek, které druhdy začala jednočipová Dvoustovka (R) a jež (možná) vyvrcholilo tříčipovou Pětistovkou (R), bude mít přinejmenším oddychový čas, protože nic nového se na českých stránkách (W) JVC nevyskytuje a podle našich informací ani (zatím?) neplánuje. Po velmi zajímavé variantě s diskutabilními (ale nepopiratelnými) výhodami oproti vestavěným pevným diskům se tak dokonce může slehnout zem, i když Panasonic se zjevně zatím tohoto způsobu ukládání domácího videa nevzdává (viz dále). Nebudem si hrát na Sibylu a půjdem dál, po Victorových zatím stále vyráběných nejklasičtějších klasičkách - páskových mini-DV kamerách…

Přestože nabídka na "jurop" (W) webu obsahuje šestici modelů, čs. zastoupení (W) zjevně není až tak odvážné anebo malému trhu naší zemičky asi příliš nevěří. Námi také představené (R) trio začíná na základu GR-D340 a pokračuje s minimální obměnou jako D360. Vrcholí na rozlišení 1,33MPx s označením GR-D650, kterýžto model má jako jediný světelnost F1,2; na což logicky zareagovali vývojáři snížením dalekohledového transfokátoru u levnějších verzí z 32násobku na "pouhý" 15násobek. Nemyslím si, že nabízená trojice je něčím výjimečná, takže se plynule přesuňme k jedné zajímavosti a drobné předpovědi. Extrovní věcička se vyskytuje na trhu už čtvrtou sezónu a dle země určení a výbavy se jmenuje například GR-PD1 (R). černou krásku jsme měli druhdy zapůjčenu dokonce k recenzi a osobně se divím, že je stále na čs. webu (W) JVC a stále za cenu 120 tisíc korun. Povídání jsem tehdy sestavil já a pamatuji si, že PD1čka je fakt důstojná, jen ta vytrvalost mi není jasná: podobné případy - a výše vzpomínám XM2 - mívaly prakticky vždy za následek velká míchání s prodejními cenami. A předpověď: jak to tak vypadá, pokud někdo omezí produkci klasiky mini-DV jako první, bude to asi JVC…

Panasonic tlačí tři snímače: Tabulka jeho videokamer je názorná

Panasonic sice vsadil obrazně vše na jedinou kartu - respektive na tři CCD-trumfy skoro do všeho (O) - ale jen vedení firmy a jednotlivá zastoupení vědí, jak moc chytrý byl toto krok, zvláště s (obvyklými) CCD-pravci. Považuji za velmi logické, že snaha osazovat i do vcelku velice levných kamer tři snímače musí přinášet docela výrazný nárůst výrobních nákladů. A protože jsme specialisté i s jakýmisi prodejními čísly na posouzení úspěšnosti kteréhokoli experimentu, víme, že ohromující úspěch tohoto osazení téměř u všech videokamer producenta se vlastně nijak zvláš nekoná. Pravda, 2 modely pod nejvyšší Pětistovkou (R) - GS280 a 300 (R) - se prodávají poměrně slušně, ale to stejné může dnes konstatovat obchodník skoro u každé speciální komodity: HDD-přístroji počínaje a vzhledem k pořizovací ceně například XM2 coby nejdostupnější poloprofesionálky konče. Tragédií byla letos i nedostupnost zmiňované Pětistovky, s fakt hafo potenciálních zájemců: české zastoupení to zdůvodňovalo úspěšností modelu a tak nějak mimochodem jej prakticky vůbec nedodávalo asi dva měsíce. Kolik uteklo úspěšných kšeftů, těžko odhadnout…

Vedle základní dvojice GS27/37 (R), představené ze spotřebních řad letos vůbec první, je tedy výběr firmy Panasonic představován nejlevnějším tříčipem GS180 (R), pak je tu zmíněné duo GS280/300 (R) a po GS500 (R) je konec řady mini-DV. DVD-RAM (W) kamery jsou pro letošek dokonce i (a to hned dvě) tříčipové a za nejlevnějším typem VDR-D150 se dá vybrat z D250 a D300. Když se naskytne příležitost, určitě se na některou z nich podívají i naše stránky samostatně. Formát s komprimačním systémem na paměové karty má sice u firmy Panasonic největší tradici - po někdejším začátku AV10 (R) a nadějné AV100 (R) se loni přidala SDR-S100 (R) s emblémem 3CCD, ale současný vývoj na nějaký větší boom neukazuje. V nabídce je nástupce S-Stovky s označením SDR-S150 (W) a maličké hračky typu SV-AV25 (W) z hlavní náplně čs. stránek vymizely úplně, i když o videokamery - jak je chápeme my - se rozhodně nejednalo. Předpověď: letošní rok se stane pro zajímavý DVD formát (O) s přízviskem RAM prubířským pro úspěšnost a logiku této odrůdy nahrávání, SD-kamery (možná) budou potlačeny HDD-stroji a pro příští rok nám velký hráč zase o kousek více očeše nejvyšší model své mini-DV řady…

Sony zůstává největším gigantem: Tabulka včetně D8 to potvrdí

Sony je jednoznačně NEJVěTŠÍM hráčem na trhu. Nejenže jej pomyslně nezabilo nesmyslné tlačení dotykového (R) LCD-panelu a experimentování na samé hraně logiky - připomínám jen takový formát microMV (R) - ale svým sortimentem dělá čest neoficiálnímu titulu Vůdce světového Know-How. A i když čs. stránky (W) mlží o sortě nahrávacích systémů a vytváří dojem, že je jich stále ještě 6, faktem je, že žádný z už jen vůdčí čtyřky mušketýrů nemá takový záběr. Skutečnost, že Sony je Extremely GOOD, nezastíní ani to, že s diskovými HDD-přístroji nebyl první, ani to, že se nyní chová vysloveně nepřejícně ke svým příznivcům a věrným, nebo nekompatibilita (O) jeho botiček s předloňskými (O) doplňky, firemních akumulátorů (O) vzájemně anebo vyloženě otravná upomínání (O) se nedají jinak pojmenovat. Vynecháme-li zjevně již mrtvé nahrávací systémy Hi8 (W) a Digital8 (W), představím čtenáři jednotlivé formáty domácího videa, přičemž začnu od zatím nejtradičnějšího čtvrtpalcového pásku mini-DV, protože u něho je nakonec výběr elektronického velikána největší…

Největší výběr dosud nejprodávanějšího mini-DV obsahuje sice často velmi (!) malé rozdíly a zřejmě není plně platný v září 2006, ale s 8 modely se letos nevytáhl nikdo a až na VX2100 (R) je celá nabídka v podstatě dostupná. Zespodu výše jsou to kamery označené jako HC23/24 (R), HC35, HC44/46 a HC94/96 (W), obvykle odlišené pouze troškou výbavy (levnější) nebo například zprovozněnými vstupy (HC46 a HC96). Nejvyšší amatérský model HC96 jsme tu samozřejmě představili (R) také a kromě dotykového ovládání citlivou plochou displeje je i pár dalších detailů, které by se daly odstranit na cestě k dokonalosti (viz recenze). Jediným zástupcem, který z čeledi Sony-mini-DV není vybaven tzv. daktylovým displejem, je taktéž námi představená poloprofesionální mohutnost s externími mikrofony VX2100 (O), jež nahradila téměř před třemi lety předchůdkyni s číslem 2000. Tahle krasavice je chválena coby královna tmy a do dnešní doby se nerýsuje žádná její nástupkyně. To by mohlo znamenat - vzhledem k nástupu HDV-formátů - že šlo o poslední "profiklasiku jen mini-DV" pro maloobchody…

Dalšími formáty velkého Sony jsou DVD, HDD a HDV. V bleskovém přehledu si zopakujme, cože tato sada zkratek znamená. DVD-kamery začal produkovat Sony (až) v roce 2003 a dnes má jako sekundanta v tomto formátu jednostranných disků - výjimky existují - pouze a jen spolupracujícího soukmenovce Canon, o čemž už tu zmínky byly. Vyspělé modely DVD-řady sice umí zajímavé libůstky - namátkou plynulé zpomalení záznamu - ale vysloveně až otravné operace s diskem v žádném případě nepotvrzují reklamní slogan Nahrát-Vysunout-Přehrát: to majitelé těchto videokamer dobře vědí. řada Sony na 8cm disky tedy tvoří kvarteto označené písmenky DVD s pořadovými čísly 105, 205, 405 a nejvyšším modelem DVD505 (R), který mě v jarním teplíčku nadchl až ke stvoření jakési pohádkové recenze. Přestože nepopíráme kvalitu a solidnost DVD-kamer (W) firmy Sony, dovolím si předpovědět brzký útlum (?) jejich výroby ku prospěchu HDD-mašinek, kterých přichází i od tohoto výrobce celá řada (viz dál). Vestavěný pevný disk už učaroval i tomuto velikánovi…

Po uvedení prvního HDD-počinu DCR-SR90 (R) se nyní hlásí hned trojice (W) novinek s touto rotační vymožeností uvnitř. A máme tu konečně něco extra, alespoň proti dosud početnějšímu producentovi JVC: nejvyšší model nové řady má 60GB disk a přestože proti svojí hlavní konkurenci od Victora spoustu fines nenabízí, nepochybně zaujme už jenom tou kapacitou. Popořadě se tedy má představit v nejbližších dnech modely DCR-SR30, SR50 a SR70, přičemž nejnižší má osazení 1/6" CCD a 20násobný ZOOM a prostřední typ je pak stejně jako nejvyšší SR70 vybaven megapixelovým čipem a stejně jako nejnižší 30GB diskem. A plynule kousíček textu o další zkratce v pořadí, kterou je HDV. Jelikož o formátu záznamu s vysokým rozlišením coby komprimátu MPEG2 pro obraz (plus MPEG1 pro zvuk) jsme už napsali dost, odkažme na recenze světově 1. HDV-kamery HDR-FX1 (R), její profi-verze HVR-Z1 (R) nebo první velké povídání od našeho čtenáře (z Hodonína) o HDR-HC1 (R). Zatím nejmenší HD-zástupce HDR-HC3 (R) byl popsán o letošních prázdninách. Mnohé osvětlující formulace o HDV-videu se dají nalézt pod odkazy a očekávané zajímavosti SR1 a UX1 (2x O) představíme zvláš…

Kromě hlavního kvarteta světových výrobců videokamer existuje ještě trojice značek, o nichž se v českých luzích a hájích příliš neslýchá. Největším producentem se spolehlivě zjistitelným sortimentem je určitě Samsung, ale dovozem videokamer tohoto průmyslového kolosu z jižní Koreje se nejspíše nezabývá žádný z největších IT-distributorů, protože už jen čs. stránky (W) značky nemají klasickou příponu ".cz". Možná je to škoda na straně jedné, protože jeho výběr v ranku je opravdu velký, ale na straně druhé si nic nenamlouvejme: prodej v našem regionu u videokamer nikdy neznamenal pro tuto značku žádná zázračná čísla a nadto se Samsung tak často vyskytoval zlevněný dozprzněna např. v síti Makro, že jednoho přecházela chu na jeho zboží. Dalším logem, které by snad mělo dodnes vyrábět nějaký sortiment DVD kamer, je Hitachi, ale tady je informací ještě méně a sestavu (W) nabízených modelů asi málokdo vůbec kdy viděl v nějakém obchodě v čR. Posledním z někdejších slavných výrobců videokamer je Sharp, ale zde je situace nejhorší a informace nejméně jisté: dovozce do naší země NEPA (W) z Brna, se zjevně kamer zřekl a jiné rozumy se hledají těžko…

Tak jsme to trochu probrali, naznačili, že videokamer a jejich producentů je vcelku málo - nikoli přehršle - a že (neoficiální) královna spotřební elektroniky dokázala fantastické úspěchy a před sebou má plno světlých zítřků, jen trošku poručit občas větru-dešti, že jo (:-D). Pro obchodníky je sice zoufalá tendence strmého klesání kamerových cen, ale z druhé strany pomyslné mince stojí naděje na světlejší future, alespoň když jeden vidí ty nastupující formáty s HDD a HDV-nahráváním. Pokud existovalo v první polovině 90. let střídavě snad až 30 značek videokamer a z toho byla skoro polovina opravdovými producenty (zbytek si na těla přístrojů nechával jen dosazovat svá loga), pak dnes je situace výrazně přehlednější a potenciální kupci mají i přes časté stesky o ohromném sortimentu relativně přehlednou situaci a vcelku dost malý výběr. A dnešním povídáním - s kombinovanou tabulkou dle vybírání toho kterého budoucího kameramana nebo či obzorů - jsme vyčerpali přehledy jednoduše i (doufejme) logicky tak, abychom udrželi pozornost divácké (pardon čtenářské) obce…